Půda a její vliv na výraz a charakter vín.
V knize "CO NEVÍTE O VÍNĚ" německých autorů H.-G. DÖRR, K. RÖDER a F. JOHN - 133 odpovědí pro milovníky vín je uvedeno:
Zde přepisuji vše uvedené v knize s tím, že je možné porovnat uvedené podmínky s podmínkami vzniku moravských nebo jiných vín v konkrétních podmínkách.
- Na vápenatých, kamenitých zvětralinách matečních hornin se daří nervní, elegantní vína, tedy vína s mnoha chuťovými jemnostmi a s ovocně výraznou kyselostí. Podle druhu mateční horniny to bývají výrazně rozpoznatelné varianty.
Například vína z břidlicových půd jsou zvláště ovocná, jsou ovocná, jsou řízná a příležitostně - jako mladá vína - ocelová. - Na opukových půdách a těžkých tmavých slínech bývají vína výrazně srdečné a jadrného typu. Přitom přináší slín variantu, kterou lze označit jako plnou, kdežto opuka spíše náznakem nervnosti a elegance.
- Prahorní zvětraliny - hlavně půdy vulkanického původu - přinášejí v příznivých klimatických podmínkách plná, ohnivá, ale jemně nervní vína.
- Pokud jsou kamenité půdy, jako břidlice nebo vulkanické horniny, překryty silnější jílovitou vrstvou, pak se stává, že chuť vína je zvýrazněna více jílovitým nánosem než pod ním ležící kamenitou vrstvou.
- Jílovité a písčité půdy tvoří takříkajíc protipól kamenitých zvětralin matečných hornin.
- Jíl, slín a hlinitá půda - obvykle v rovinatých a mírně svahovitých polohách - přinášejí většinou kulatá a plná vína, jejich předností je spíše plnost nežli elegance.
- Z písčitých půd bývají vína lehká a příjemná.