Půda a její vliv na výraz a charakter vín.

V knize "CO NEVÍTE O VÍNĚ" německých autorů H.-G. DÖRR, K. RÖDER a F. JOHN - 133 odpovědí pro milovníky vín je uvedeno:

Zde přepisuji vše uvedené v knize s tím, že je možné porovnat uvedené podmínky s podmínkami vzniku moravských nebo jiných vín v konkrétních podmínkách.

  1. Na vápenatých, kamenitých zvětralinách matečních hornin se daří nervní, elegantní vína, tedy vína s mnoha chuťovými jemnostmi a s ovocně výraznou kyselostí. Podle druhu mateční horniny to bývají výrazně rozpoznatelné varianty.
    Například vína z břidlicových půd jsou zvláště ovocná, jsou ovocná, jsou řízná a příležitostně  - jako mladá vína - ocelová.
  2. Na opukových půdách a těžkých tmavých slínech bývají vína výrazně srdečné a jadrného typu. Přitom přináší slín variantu, kterou lze označit jako plnou, kdežto opuka spíše náznakem nervnosti a elegance.
  3. Prahorní zvětraliny - hlavně půdy vulkanického původu - přinášejí v příznivých klimatických podmínkách plná, ohnivá, ale jemně nervní vína.
  4. Pokud  jsou kamenité půdy, jako břidlice nebo vulkanické horniny, překryty silnější jílovitou vrstvou, pak se stává, že chuť vína je zvýrazněna více jílovitým nánosem než pod ním ležící kamenitou vrstvou.
  5. Jílovité a písčité půdy tvoří takříkajíc protipól kamenitých zvětralin matečných hornin.
  6. Jíl, slín a hlinitá půda - obvykle v rovinatých a mírně svahovitých polohách - přinášejí většinou kulatá a plná vína, jejich předností je spíše plnost nežli elegance.
  7. Z písčitých půd bývají vína lehká a příjemná.